Ve věku 95 let zůstává Marie Tomášová nekorunovanou královnou české dramatické scény a vůbec nejstarší žijící divadelní a filmovou legendou u nás.
Její životní příběh připomíná napínavé drama plné raketového vzestupu, tvrdého režimního zákazu i zaslouženého návratu na výsluní.
Od miláčka Národního divadla až po osudové setkání
Rodáčka z Kutné Hory oslnila diváky už v 50. letech 20. století, kdy se stala klíčovou tváří činohry Národního divadla.
Její nezapomenutelné ztvárnění Julie v režii Otomara Krejči se zapsalo zlatým písmem do historie české kultury.
S legendárním režisérem ji nespojovala pouze unikatní umělecká vize, ale také hluboký osobní vztah, který vyústil v manželství trvající přes padesát let.
Zlatá éra v Divadle za branou a náhlý pád
Společně v roce 1965 založili ikonické Divadlo za branou, které se rychle stalo evropským fenoménem a symbolem svobodné tvorby.
Nastupující normalizační režim však nekompromisně zasáhl a v roce 1972 úspěšné divadlo definitivně likvidoval.
Marie Tomášová dostala ze dne na den absolutní zákaz vystupovat před diváky i filmovou kamerou.
Téměř dvě desetiletí v nedobrovolném mlčení
Místo záře reflektorů a potlesku musela čelit osmnácti dlouhým letům vynuceného ústraní.
I přes lákavé nabídky na emigraci se s manželem rozhodli zůstat ve vlasti a těžké období přečkat s hrdostí.
Vzpomínky na toto temné období popisuje jako tvrdou zkoušku osobní integrity a trpělivosti.
Návrat na scénu a Celoživotní Thálie
Teprve po změně poměrů v roce 1989 se mohla vrátit k milované profesi při obnovení scénického projektu Divadlo za branou II.
V roce 2009 převzala prestižní Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.
Dnes žije nejstarší česká herečka v poklidu, přičemž její osobní vzpomínky tvoří fascinující paměť zlaté éry českého umění.
