I královská a jedlá houba, jakou je hřib smrkový, vás může poslat na nemocniční lůžko, pokud v košíku skončí přezrálý kus.
Takzvaná sekundární otrava z rozkládajících se hub patří podle mykologů k nejčastějším důvodům podzimních návštěv pohotovostí.
Zrádný rozklad bílkovin: Proč je starý hřib nebezpečný
Houby obsahují vysoké množství bílkovin, které podléhají rychlému zkáze podobně jako syrové maso.
Jakmile začne plodnice stárnout, tvoří se v ní toxické látky a biogenní aminy, které způsobují těžké zažívací potíže, zvracení a křeče.
Mnoho houbařů se nechá zlákat obřím kloboukem, ale právě tyto trofejní kusy bývají plné hnilobných bakterií a plísní.
Spolehlivý test prstem: Jak poznat, že je hřib za zenitem
Nejrychlejší metodou přímo v lese je mechanický test pružnosti klobouku.
Zatlačte bříškem prstu do středu klobouku – dužina čerstvého hřibu smrkového je pevná a pružná, takže se důlek okamžitě vyrovná.
Pokud v klobouku zůstane trvalý otisk nebo se prst zaboří do mazlavé hmoty připomínající mokrou houbu na mytí nádobí, plodnici vůbec nesbírejte.
Čtyři varovné signály, kdy hřib smrkový nechat v lese
- Barva a stav rourek: Mladý hřib má rourky čistě bílé, později krémové. Jakmile jsou rourky tmavě olivové, žlutozelené a rozbředlé, hřib je přestárlý.
- Ztráta pevnosti třeně: Noha hřibu nesmí být dutá, vatovitá ani houbovitě měkká.
- Zápach místo houbového aroma: Čerstvý hřib voní příjemně lesem. Pach po myšině, rybách nebo čpavku značí pokročilý rozklad.
- Bílý povlak na spodu klobouku: Pokud na rourkách vidíte jemnou bílou plíseň, houbu napadl nedohub (nedohub zlatovýtrusý), který produkuje nebezpečné mykotoxiny.
Odkrojení špatné části nepomůže
Častou chybou je snaha měkký klobouk doma seříznout a zpracovat pouze zdánlivě zdravou nohu.
Toxické látky a hnilobné procesy prostupují celým tělem houby mnohem dříve, než jsou patrné pouhým okem.
Přezrálý hřib smrkový navíc funguje v lese jako klíčový zdroj výtrusů pro další generace, proto uděláte nejlépe, když ho necháte přirozeně dosloužit přírodě.
